Zaměstnanci získali zákonnou ochranu před propuštěním v krizových časech

28. května 202128. května 2021

Začátkem května poslanci odsouhlasili tzv. kurzarbeit. Díky němu bude možné za určitých okolností poslat pracovníky domů a s přispěním státu jim vyplácet náhradu mzdy.

Fajn půjčka
s 0% úrokem

Když není práce z objektivních důvodů

Institut tzv. kurzarbeitu, neboli zkrácené práce, vznikl v Německu. Jeho smyslem je ochránit zaměstnance před vyhozením z práce v situacích, kdy jim firma z objektivních důvodů nemůže přidělit práci. Typicky jde například o současnou pandemii, může to být také třeba přírodní pohroma, kybernetický útok, popř. ekonomická recese. Opatření má tedy zabránit tomu, aby se lidé nedostávali do složitých životních situací. A také tomu, aby firmy poté, co krize pomine, nemusely pracovníky znovu složitě hledat.

Jak by to podle nedávno schváleného zákona mělo fungovat v praxi? Firma pošle zaměstnance domů, ovšem díky přispění státu, který jí bude náklady částečně kompenzovat, mu bude vyplácet minimálně 80 procent jeho hrubého výdělku. Od státu pak zaměstnavatel konkrétně dostane 80procentní příspěvek, který by ovšem nepřesáhl 1,5násobku celostátní průměrné mzdy.

Naše půjčky vám pomůžou

Pokud byste se přechodně dostali do finančních potíží, využijte některou z půjček od Fair Creditu. Z naší on-line kalkulačky se hned dozvíte, kolik zaplatíte.

Nabízíme:

Hotovostní půjčku od 4 000 do 50 000 korun (stálým zákazníkům až do 70 000 Kč) – peníze vám vyplatíme přímo do ruky v pohodní vašeho domova
Bezhotovostní půjčku, v rámci které vám pošleme od 20 000 do 150 000 korun na váš účet
On-line půjčku Tetička, která nabízí půjčku od 1 000 do 20 000 korun

Ekonomika pojede dál

Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové spočívá výhoda kurzarbeitu především v tom, že zaměstnanec bude nadále zaměstnán a nepřijde o příjem, zaměstnavateli klesnou mzdové náklady související s náhradou mzdy a státu nebudou vznikat náklady související s nezaměstnaností. Díky tomu se podle ní udrží domácí spotřeba podporující hospodářský růst. Navíc v době, kdy pro ně nebude práce, by lidé na „zkrácené práci“ podle ministryně mohli absolvovat různé vzdělávací kurzy nebo rekvalifikace od úřadu práce.

Kurzarbeit budou firmy moci čerpat maximálně rok. Ovšem s tím, že zaměstnanci budou doma nejvýš čtyři dny v týdnu, alespoň jednou by tedy museli být v práci. Příspěvek od státu pak bude možné čerpat pouze na ty pracovníky, kteří ve firmě působí déle než tři měsíce. Že do režimu zkrácené práce vstupují, budou podniky oznamovat úřadům práce společně se závazkem, že ty, na jejichž výdělky budou podporu čerpat, nepropustí. A to mají povinnost dodržet ještě po určitou dobu ukončení kurzarbeitu. Konkrétně alespoň tak dlouho, aby to odpovídalo polovině doby, po kterou státní příspěvek dostávaly.

Navíc také měsíc před přechodem na zkrácenou práci, během ní a ještě rok po ní nebudou smět předčasně splatit úvěr, vyplácet dividendy nebo mimořádné podíly na zisku. Jinak budou nuceny peníze od státu vrátit. Na příspěvek mohou zapomenout ti, kdo mají zaměstnance s tzv. kontem pracovní doby nebo ti, kdo dostali pokutu za nelegální zaměstnávání. A to tři roky zpětně.

Nežádoucí dovolená?

Podle zpráv v médiích se na současné podobě kurzarbeitu shodli zaměstnavatelé i odbory. Jeho zavedení nicméně kritizují někteří ekonomové. Například podle Lukáše Kovandy by nejprve bylo potřeba, aby česká ekonomika prošla transformací, díky které zaniknou nepříliš produktivní pracovní místa. Jinak totiž podle něj hrozí, že daňoví poplatníci budou hradit jakousi pracovní dovolenou spoluobčanům, o jejichž práci nikdo moc nestojí. Což v důsledku znamená mohutné celospolečenské plýtvání, varoval ekonom.