Zadlužené lidi čekají další úlevy

Odpuštění marných exekucí a  chráněný účet

Ministerstvo spravedlnosti i jednotliví poslanci jsou podepsáni pod návrhy, které ve sněmovně existují už přes rok. Během září by mělo proběhnout druhé čtení a poté závěrečné schvalování. Některé novinky by měly začít platit už od Nového roku. Podívejme se na ty nejdůležitější navržené změny. 

Především je to odpouštění tzv. marných exekucí. Výsledkem by mělo být zastavení těch exekucí, které bezúspěšně běží tři a více let a u nichž původní dluh dělal maximálně 1500 korun. Jak totiž připomíná například portál Peníze.cz, V Česku je kolem 780 tisíc lidí v exekuci. Ovšem přes polovinu z nich má tři a víc exekucí, je tedy velmi pravděpodobné, že své dluhy už nezvládají. Smyslem tohoto opatření je tedy napravit „hříchy minulosti“, kdy byl systém nastavený výrazně ve prospěch byznysu s dluhy a záměrně „vyráběl“ dlužníky, na nichž bohatli někteří právníci a exekutoři. Jak se zatím zdá, tento návrh má velkou šancí na schválení, byť všechny strany dosud nejsou zajedno v tom, jaké by mělo být odškodnění věřitelů a exekutorů za náklady, které už s vymáháním měli. 

Milostivé léto či zákaz vymáhání přímo v bydlišti

A velká shoda podle všechno panuje také na další novince, kterou by měl být tzv. institut chráněného účtu. Ten by měl reagovat na problém, kdy exekutoři seberou dlužníkovi z účtu i peníze, které jsou tzv. nezabavitelným minimem a exekutor by jim na ně neměl sahat. V důsledku toho pak většina lidí s první exekuční splátkou odchází z bankovního světa do šedé ekonomiky. Jistotu, že se tohle už nebude stávat, by měl zajistit právě institut chráněného účtu. 

Mezi dalšími návrhy exekučního řádu jsou tzv. milostivé léto, které by lidem poskytlo tři měsíce na uhrazení původního dluhu, zaplatili jen omezenou výši úroků, pokut nebo poplatků za nesplácení. Jednat se bude také o zákazu vymáhání dluhů přímo v místě bydliště u osob jako jsou invalidé, mladiství nebo starobní důchodci s nízkým příjmem, nebo o ukončení dětských dluhů, za které by od roku 2021 měli ručit rodiče. Bouřlivou debatu pak podněcuje tzv. teritorialita, tedy omezení příslušnosti exekutorů podle území.   

Jak doplňuje jednatel společnosti Fair Credit Tomáš Konvička, Poslanecká sněmovna se rovněž zabývá mobiliárními exekucemi u invalidů a postižených. „To znamená, že v případě schválení by nebylo možné exekučně zabavit například speciálně upravený nábytek pro invalidy a podobně,“ vysvětluje Tomáš Konvička.

Najde se většina?

Jak to ale celé dopadne je zatím ve hvězdách. Například bývalá ministryně školství Kateřina Valachová na svém blogu před několika dny napsala, že podle ní je v Poslanecké sněmovně malá ochota k razantní změně exekučního řádu a že se v dolní komoře pro některé revoluční změny většina nenajde. Nejvíc kontroverzí prý vzbuzuje již zmíněná teritorialita exekutorů a také další navrhovaný systém jeden dlužník – jeden exekutor. Oba tyto prvky totiž mají tak obrovské množství variant, že je jen malá naděje na většinovou shodu. I to je důvod, proč Valachová společně s poslaneckým kolegou Patrikem Nacherem vyjmula návrh na institut chráněného účtu z novely exekučního řádu a podala ho jako samostatnou novelu občanského soudního řádu. A věří, že se tím zvýší šance na jeho prosazení do praxe už od začátku roku 2021. Každopádně druhé čtení zákona, které by se mělo konat ještě během září, o osudu této novely hodně napoví.