Jsou naše znalosti o správném nakládání s penězi průměrné, či spíše špatné?

Pandemie zvrátila příznivý trend

Česká bankovní asociace (ČBA) zkoumá finanční gramotnosti obyvatel ČR opakovaně každý rok. A tzv. Index finanční gramotnosti ČBA se dlouhodobě pohybuje okolo 55 procent, vykazuje tedy průměrné hodnoty. V posledních letech bylo znát jisté zlepšení, které se projevilo růstem indexu na hodnotu 61 %.

Pozitivní trend ale zvrátila pandemie covidu, během níž se orientace lidí ve finančních záležitostech začala znovu zhoršovat. Index tak vloni ukázal oproti předešlému roku opětovný pokles o šest procentních bodů. Což je do značné míry pochopitelné. Většina lidí prostě v této době měla jiné starosti a o financích přemýšlela spíše jen v souvislosti s hospodařením své domácnosti. A na další sebevzdělávání v této oblasti neměla náladu ani čas.

Hlubší pohled ukazuje větší problémy

Situace je ale možná o něco komplikovanější. Byť jsou totiž finanční znalosti obyvatel ČR považovány za průměrné, skutečnosti to možná tak úplně neodpovídá. Alespoň to před dvěma lety v souvislosti s testem finanční gramotnosti uvedli jeho autoři ze společnosti Wüstenrot. Pokud se podle nich podíváme na naše finanční znalosti hlouběji, ukážou se mnohem horší výsledky.

Test byl zaměřený na financování bydlení, a mimo jiné z něj vyplynulo, že lidé nemají dostatečné znalosti finančních produktů. Například jen 27 % respondentů vědělo, že státní podpora u stavebního spoření může dosáhnout až 2000 korun. A to, že banky v té době půjčovaly na hypotéku jen 80 % z hodnoty nemovitosti, vědělo jen 23 % respondentů.

Nedostatečná rezerva

Již zmíněný průzkum ČBA také ukázal, že byť je naprostá většina lidí zvyklá odkládat si stranou určitý finanční obnos, především pro případ nečekané události a na stáří, tato rezerva není dostatečná. Přibližně čtvrtině by totiž vydržela pouze tři měsíce, pětina pak jen měsíc. Podle odborníků by přitom finanční rezerva měla být ve výši šestinásobku měsíčních výdajů domácnosti, čímž se se podle průzkumu řídí necelá polovina obyvatel. „Rezerva na šest měsíců nám dává prostor, abychom nejednali ve stresu a nesahali k rozhodnutím, kterých můžeme v budoucnu litovat a mohou celou situaci dokonce i zhoršit,“ uvedla Helena Brychová, gestorka finančního vzdělávání ČBA.

Jako problém se do značné míry jeví také fakt, že až čtvrtina lidí čerpá finanční znalosti převážně z vlastních zkušeností. Přesněji řečeno, častým vzorem je pro děti rodina. A i když se nemalá část rodičů podle průzkumů snaží svým potomkům předat základy správného finančního hospodaření již na první stupni základní školy (29 %) nebo ještě v předškolním věku (26 %), víc než polovina Čechů se v této oblasti nevzdělává. Nejhůř jsou na tom v tomto ohledu lidé s nejnižší finanční gramotností. Podle průzkumu společnosti EMA data nejevilo o finanční vzdělávání zájem celých 75 % této skupiny.

Jak se dostat z dluhů

Lidé plánují více o penězích přemýšlet

Z hlediska budoucnosti ale můžeme najít i celkem dobré zprávy. Mimo jiné to, že pandemie přiměla spoustu lidí k větší opatrnosti a pečlivějšímu zvažování svých výdajů. Podle průzkumu se to týká celých 65 procent respondentů. Konkrétně to znamená, že lidé plánují:

• více spořit (11 %),
• lépe plánovat a sledovat své výdaje (32 %),
• více o penězích přemýšlet, i když pandemii zvládají (29 %).

A naopak, těch, kteří odpověděli, že nepotřebují měnit způsob svého přemýšlení o financích, protože jim případně pomůže stát, bylo pouze jedno procento.

Potřebujete půjčit? Ve Fair Credit vám vyjdeme maximálně vstříc

Jak si zlevnit půjčku? Řešení má název refinancování

Na co dbát při podpisu smlouvy

Potřebujete získat opravdu rychlou půjčku do 150 tisíc?

Zářez ve „finančním rejstříku“? I tak můžete získat desetitisícovou půjčku

Úrok 0 %, přesto u půjčky platíte navýšení?

Plánujete nebankovní půjčku? 8 důležitých věcí, které byste měli zvážit

Jste ve finanční tísni? Pomoci může nejen banka